|
|
Komplexita sociální identity ve vztahu k self-efficacy: analýza významu hierarchie ve firemním prostředí
Křížová, Lucie ; Heider, David (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
V této práci se zabýváme komplexitou sociální identity ve firemním prostředí a jejím vlivem na vnímanou vlastní účinnost jedinců. Na tento vztah nahlížíme v kontextu firemní hierarchie dvou identifikovaných skupin, a tedy skupinou BO (netechničtí a podpůrní experti) a skupinu FO (techničtí a businessoví experti), přičemž vnímaná prestiž skupin odpovídá rozdělení na skupinu s vyšším statusem (high-status group) FO a skupinu s nižším statusem (low-status group) BO. V teoretické části se zabýváme vymezením základních pojmů pro lepší uvedení do kontextu předkládané problematiky, jako je například teorie sociální identity, teorie sebe- kategorizace, vymezení skupin na in-group a out-group či statusové postavení skupin. Cílem snažení bylo zjistit, jaký je vztah mezi mírou identifikace s in-group a vnímanou self-efficacy, jak se projevuje vztah mezi identifikací s firmou jako celkem a vnímanou self-efficacy v kontextu low-status / high-status group a jaký je vztah mezi identifikací jedince s in-group a jeho identifikací s whole-group. Za tímto účelem bylo provedeno dotazníkové šetření v konkrétní firmě (N=64), za pomocí metod sledujících subjektivní vnímání sebe sama v meziskupinové situaci a pocit vnímané self-efficacy. Získaná data následně podrobujeme statistickému rozboru a jeho následné analýze,...
|
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv spravedlnosti a jeho sociálně-psychologické koreláty
Homolová, Pavla ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociálně psychologické souvislosti motivu spravedlnosti. Cílem je nastínit, jak motivace spravedlností souvisí se sociálním kontextem, zejména se sociálně-ekonomickým statusem, sociální identitou a kulturou. Představeny jsou základní odlišnosti mezi implicitním a vědomým motivem spravedlnosti, pozornost je věnována především víře ve spravedlivý svět jako významnému indikátoru motivu spravedlnosti. Popsány jsou normy distributivní a procedurální spravedlnosti a jejich sociální podmíněnost. O motivu spravedlnosti a posuzování spravedlnosti je pojednáno z perspektivy teorií sociální směny a rovnosti, teorie sociální identity a teorie ospravedlnění systému. V empirické části je ve dvou výzkumech ověřován vztah mezi SES a BJW v české společnosti. Výsledky analýzy dat z kvótního výzkumu veřejného mínění (Aktér 2015, N = 926) naznačují, že lidé s vysokým SES oproti lidem s nízkým SES věří ve spravedlivý svět vědomě více. Diskutovány jsou zjištěné rozpory s výsledky studií z amerického prostředí. Zjištění z českého výzkumu mohou být relevantní zejména v kontextu méně sociálně diferencovaných společností. Analýza dat z online kvaziexperimentu (N = 82) na vzorku osob ve věku 18 - 33 let tyto výsledky nepotvrzuje, diskutovány jsou možné metodologické limity této studie. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook
Lešková, Zuzana ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook - Abstrakt Rigorózní práce "Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook" zasazuje problematiku sociální sítě do širších historických i společenských souvislostí a uchopuje diskurz na jeho kontextuální rovině. Při konkrétním studiu diskurzu potom tato práce vychází z rozmanitého spektra perspektiv a zkoumá jednotlivé virtuální interakce v jejich tématické i konverzační rovině.
|
|
|
Psychologické aspekty tetování
Kdolská, Helena ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tato kvalitativní výzkumná práce se zabývá tématem psychologických aspektů tetování. Sleduje zejména oblast vztahu jedince a jeho tetování. Soustředí se proto na motivy, které člověka k pořízení tetování vedou a zkoumá i to, jaký význam mu respondenti připisují. V závěru se práce zaměřuje na specifikace vztahu tatéra a jeho klienta. Výzkum byl prováděn formou etnografické studie, hlavní použitou metodou byl nestrukturovaný rozhovor. Ta je pro tento druh výzkumu vhodná proto, že klade nárok na získání důvěry mezi výzkumníkem a participantem. Cílem práce bylo odhalit, jaké psychologické faktory se u tetování objevují. Výzkum ukázal, že motivaci lze rozdělit na vnitřní a vnější. Vnitřní motivace ukazuje na přínos tetování pro jeho majitele. Vnější motivace ukazuje na to, jak skrze tetování může jedinec dávat zprávu vnějšímu okolí. Co se týče vztahu, ukázalo se, že část respondentů vnímá tetování jako součást jejich vlastní identity, zatímco pro jiné respondenty bylo tetování pouhým záznamem na těle. V otázce významu tetování se ukázalo, že není postaven jen na hluboké myšlence. Může být postaven na vztahu, který k němu dotyčný má či si k němu vytváří. Ve vztahu tatéra a klienta se jako významná témata ukázala důvěra, vzájemné sympatie a otázka hranic, která slouží k udržení vztahu na profesionální...
|
|
|
Dopad subkultur na psychosociální vývoj adolescentů.
KRÁL, Filip
Tato bakalářská práce je rozčleněna na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou subkultur jako jev ovlivňující psychosociální vývoj mládeže. Popisuje vznik a typy jednotlivých vybraných subkultur vyskytujících se v současné době na území České republiky. Také zmiňuje pozitivní i negativní vliv subkultur na mládež. Přínos praktické části této práce spočívá ve zmapování orientace a příslušnosti mládeže k subkulturám v Táboře a Sezimově Ústí. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření mezi žáky devátých tříd Základní školy Sezimovo Ústí 2, studenty Střední průmyslové školy strojní a stavební Tábor a studenty Středního odborného učiliště Tábor.
|
|
| |
|
| |
|
|
Motiv spravedlnosti a jeho sociálně-psychologické koreláty
Homolová, Pavla ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociálně psychologické souvislosti motivu spravedlnosti. Cílem je nastínit, jak motivace spravedlností souvisí se sociálním kontextem, zejména se sociálně-ekonomickým statusem, sociální identitou a kulturou. Představeny jsou základní odlišnosti mezi implicitním a vědomým motivem spravedlnosti, pozornost je věnována především víře ve spravedlivý svět jako významnému indikátoru motivu spravedlnosti. Popsány jsou normy distributivní a procedurální spravedlnosti a jejich sociální podmíněnost. O motivu spravedlnosti a posuzování spravedlnosti je pojednáno z perspektivy teorií sociální směny a rovnosti, teorie sociální identity a teorie ospravedlnění systému. V empirické části je ve dvou výzkumech ověřován vztah mezi SES a BJW v české společnosti. Výsledky analýzy dat z kvótního výzkumu veřejného mínění (Aktér 2015, N = 926) naznačují, že lidé s vysokým SES oproti lidem s nízkým SES věří ve spravedlivý svět vědomě více. Diskutovány jsou zjištěné rozpory s výsledky studií z amerického prostředí. Zjištění z českého výzkumu mohou být relevantní zejména v kontextu méně sociálně diferencovaných společností. Analýza dat z online kvaziexperimentu (N = 82) na vzorku osob ve věku 18 - 33 let tyto výsledky nepotvrzuje, diskutovány jsou možné metodologické limity této studie. Klíčová...
|
host ::
RSS.